Hospodin v Hospodě

Text je určten pro ty, kteří slyšeli o akci Hospodin v Hospodě a které nadchla myšlenka uspořádat něco podobného ve svém okolí - ať už v hospodě nebo na jiných místech. Popisujeme zde naše zkušenosti a doporučení a doufáme, že poslouží co nejvíce lidem při jejich prvních pokusech a přípravách. 

Jaký byl můj první Hospodin v Hospodě

"Donesla se ke mě zpráva, že v nedaleké hospůdce v pražském Karlíně se bude sloužit mše a že tomu říkají 'Hospodin v Hospodě'. Přišlo mi to zajímavé, sloužícího kněze jsem znal, a tak jsem se v pršlavý čtvrteční večer vydal prozkoumat, co se bude dít. Hospůdka byla maličká, sotva prostor pro výčep a dvě místnosti, ne větší než běžné pokoje. V tom nejzazším se už tlačily dva tucty lidí a k mému překvapení také profesionálně vypadájící houslisté, zpěváci a další hudebníci. Dobře upravený kněz si už na malý hospodský stoleček připravoval svoje náčiní, a celé to působilo tak krásně, skoro až absurdně - dělat mši na takovém místě. Lidé se usmívali a všichni byli plni očekávání.  

Začala mše, a celé to bylo přesně tak úžasně jiné, jak se zpočátku zdálo. V lokálu plném zašlých i vulgárních výzdob se nyní malá skupinka modlila, chválila Boha a zpívala. Atmosféra byla důstojná ale uvolněná, hudebníci hráli a štamgasti se z vedlejších místností se svými půllitry chodili dívat, co se to vedle děje. Kněz mluvil jednoduchým, lidským jazykem a kázání bylo neuvěřitelně praktické: protože bylo ve skupině mnoho mladých lidí, shrnul v konkrétních bodech za sebe nejdůležitější věci, které by jim pro současný svět doporučil do života. Bylo to promyšlené, přímo do černého k aktuálním tématům, zároveň neuvěřitelně chápavé a laskavé. Přesah pro každodenní život byl hmatatelný a někteří lidé si psali poznámky do mobilů. Mše skončila se slovy 'zůstávejte ve jménu Páně' a lidé občerstvení na duchu se nyní vydali občerstvit i na těle. Začali se volně bavit mezi sebou, se starými známými, které tam potkali, s novými lidmi, kteří seděli vedle nich, nebo i se štamgasty, kteří se chtěli zeptat na různé věci nebo povyprávět, jak se v 90. letech skoro nechali pokřtít, a teď jim to tohle připomnělo. Někteří lidé se na mobilech začadli dívat na MS v hokeji, jiní se bavili o bodech, které kněz při kázání zmínil a obojí bylo krásné. Společenství a hovory o životě vznikaly autenticky a nenuceně. Věřící se mísili s nevěřícími, nikdo si navzájem nevadil, byla cítit radost, otevřenost a přístupnost." 

Jak to vzniklo

Koncept Hospodina v Hospodě vznikl kolem herečky Sarah Haváčové, které zemřela kamarádka Markéta na rakovinu. Markéta byla věřící, ale nepraktikující, a Sarah hledala neutrální půdu, na které by mohla být odsloužena zádušní mše pro ní, pro její kamarády a její rodinu. Mše se ujal katolický kněz Marek Orko Vácha, rozhodli se mši odsloužit v hospodě, a všem bylo dobře. Došlo k příjemnému propojení světského a svatého světa a lidé chtěli událost zopakovat. 

Na druhého Hospodina v Hospodě se nakonec tísnily asi tři tucty lidí, na třetího přes šedesát, a při čtvrtém v Břevnovské sýpce, kde přenášela i TV Noe, už místnost praskala ve švech s více jak stodvaceti účastníky. Vždy se mělo jednat o komorní akci, kde se počítalo tak s polovinou těchto počtů, a pokaždé byli lidé, kteří už se nevešli a nakukovali zvenku. A pokaždé přišli lidé, aby se zeptali, kdy bude další. 

Proč si myslíme, že to funguje

Z každé akce bylo cítit, že mnoho lidí má v hloubi duše touhu poznávat, kdo nebo co je Bůh, jaké místo má v jejich životě a prožívat toto s ostatními na jednom místě. Pro spoustu lidí (pro naprostou většinu populace, obávám se) ale kostel takovým místem není. Křesťanské komunity jsou pro běžného člověka komunity izolované, s naprosto nesrozumitelným jazykem a rituály. I pro člověka, který v křesťanské víře vyrůstal, může být velký problém skutečně žít nebo sdílet svou víru v místě, které mu připadá odtržené od jeho současných problémů, trápení i radostí. Může si připadat, že v kostele je pro něj pouze 'forma', ale žádná 'substance'. A často mu chybí jiné místo, kde by mohl tuto substanci nalézt.

Mše jako byl Hospodin v Hospodě měla právě spoustu té substance - té podstaty, někteří by řekli živé víry. Pointa nebyla toliko být v hospodě, jako potkat se na neformální půdě. Zrovna tak by se mohla konat akce 'Hospodin na Hradě', nebo 'Hospodin na Fesťáku' či 'Hospodin u Kašny'. Je to spontánní lidská touha být na místě, kde se můžeme bavit prostě a jednoduše, můžeme navazovat vztahy, sdílet zážitky a probírat podstatná témata, na která jinde v životě není prostor. Je to velice blízko volání papeže Františka, ať kněží 'vyjdou z kostelů do světa' 1 2. A jelikož jsme v České republice, hospoda se zdá být jako intuitivní místo, kde se s lidmi začít potkávat. 

Právě tahle autenticita, tohle setkání 've skutečném světě' a jeho přijetí je něco, co funguje moc krásně. Je to o tom být s druhými a předat, cokoli je dobré předat - povzbuzení, humor, inspiraci, zamyšlení, pochopení, cokoli. Byť se to tak nemusí zdát, Hospodin v Hospodě též není o obracení nevěřících na víru. Většina příchozích jsou lidé praktikující, nebo lidé věřící, ale do kostelů nechodící. Akce ale vždy byla otevřena všem, a měli jsme na ní i nevěřící kamarády, které toto téma zajímá.  Když jsme se při organizaci bavili, co by mohlo být hezkým cílem této akce, jedna z formulovaných myšlenek byla: 'Mše, na kterou bych s radostí pozval jak své věřící, tak i nevěřící kamarády.' 

Co dál

Marek Orko Vácha je populární kněz, ale vždy jsme věděli, že toto není akce o něm, a on sám to tak nikdy nechtěl. Myšlenka vždy byla více o menších komunitách a o setkávání se na netradičních místech. Teď, když vidíme, jak se zprávy o Hospodinu v Hospodě šíří, chceme povzbudit další lidi a další kněze, kteří cítí volání vyjít do světa, ať tento koncept převezmou a zkusí ho použít ve svém světě a svém okolí. Pokud máte pocit, že váš kostel zeje prázdnotou, nebo že je potřeba vaše církevní okolí trochu oživit, možná je na čase vyjít z kostelů. 

Doporučení pro přípravu

Kolem Hospodina v Hospodě nebylo mnoho velkých příprav. Co je potřeba je skupinka lidí, která se pro věc nadchne, zařídí místo, hudebníky, připraví prostory a pozve lidi. Může to být přímo kněz, ale můžou to být i laici kolem něj, jako v našem případě. Orko v přípravách mši 'pouze' odsloužil a spíš dbal na to, abychom v našich snahách o zpřístupnění nezašli příliš daleko a mše měla stále všechny základní náležitosti dle katolických předpisů. 

Při jednání o prostorech jsme vždy byli velice otevření v tom, co chceme pořádat (a byli jsme překvapení, jak vstříc nám některé podinky vycházejí - některým to přišel jako vyloženě skvělý nápad). Prostor byl vždy připraven tak, abychom se přímo nemísili mezi ostatní hosty a ani je nijak nerušili, ale zároveň aby byl prostor otevřený komukoli, kdo se chce přijít podívat. Mše pak přešla do volné zábavy a pohostinství si vždy řešil každý sám a podle chuti. 

Zásadní věcí je určitě nepodcenit přípravu praktického 'scénáře' pro mši (viz přílohy níže). V kostele jsme v zajetých kolejích a nikoho nic nepřekvapí, ale tady jsme na nové půdě. Je třeba s knězem promyslet a dohodnout, jak přesně bude vypadat pořad mše, co lze vypustit a kde se dá jazyk mše udělat pochopitelnější i pro nevěřící, kdy se bude hrát a z čeho budou lidé zpívat. Mnoho diskuzí jsme měli na téma, jestli z akce neudělat bohoslužbu slova nebo nějaký jiný formát, který by byl lidem bližší. Necháváme toto otevřené - mše je preference, toužíme po tom, aby byla přítomna Svátost tak jak jí známe, a nedělali jsme jenom nějaký křesťanský happening. Dokážeme si ale představit, že se v budoucnu budou sloužit i více ekumenické bohoslužby.  

Asi nepřekvapí, že pro podobný koncept se často nadchnou mladší lidé (ale nejenom ti - na Hospodinech v Hospodě byly věkové kategorie zastoupeny překvapivě rovnoměrně), možná by tedy též nemusel být špatný nápad zahrnout je a svěřit jim část organizace. Pro podobné věci se také často nadchnou hudebníci, kteří by možná v kostele jinak tak často nehráli. 

Zahrnutí laiků v Promluvách 

Promluvy laiků je asi nejvíce nezvyklá a zároveň asi nejsilnější změna, kterou Hospodin v Hospodě oproti klasickým mším měl. Nemusí je mít - při druhém Hospodinovi v Hospodě mluvil pouze Orko, při třetím promluvili dva laici o tématech, která jim přišla důležitá a potom jako poslední Orko, který ke všemu přidal svůj pohled, a při čtvrtém jsme měli pouze laiky. Někdo přednesl více filosofickou věc k zamyšlení, jiný hluboký osobní příběh, další humorný pohled na věci dnešní a všechno to mělo jedno společné: lidé sdíleli aktuální a osobní věci. Nebyly to poučky z kazatelny, nebyla to slova, která ztratila význam. Bylo to 'tady jsem a takhle to vidím' - ať už dobré nebo špatné. Bylo to upřímné. Bylo to velice lidské. 

Hospodin v Hospodě se jako koncept stále vyvíjí, děláme, co citíme, že je dobré a vynecháváme to, co citíme, že nepřispívá. Promluvy laiků byla jedna z těch věcí, kterou jsme cítili jako dobrou. Lidi jsme dostatečně dopředu oslovili a nechali jim čas na přípravu. Věděli, jaká budou čtení a mohli svou promluvu vztáhnout k nim, anebo hovořit o čemokoli, co jim přišlo pro život zásadní a mělo by zaznít. Všichni se toho vždy chopili obdivuhodně a sdíleli opravdově a někdy i dost osobně hluboko. Toto celé umocnilo dojem z akce, kdy jsme to 'my, a sdílíme mši spolu'. Najednou je to celé společenství, vedené knězem, a nikoli kněz, na kterém by to celé stálo. 

Zapojení lidí do mše se určitě ještě bude vyvíjet, ale můžeme od srdce doporučit zkusit ho prozkoumat. Za nás jsou podstatné dvě věci: zachování jádra mše svaté a pokračování v propojování světa svatého a světského. Jak přesně to udělat možná není až zas tak důležité. Doporučuji zaměřit se především na vytvoření oné 'substance' - jak to udělat opravdové, jak to udělat, že jen tak neplácáme slovy, ale skutečně mluvíme a posloucháme se. 'Forma' přijde časem. A pak se časem třeba opět změní, jak hledáme tu nejlepší cestu, jak udržet v měnících se časech onu substanci.  

Varování závěrem

Možná jste Hospodina v Hospodě už zažili, možná jste o něm slyšeli, možná jste lidé, které ten koncept nadchl, protože cítíte, že něco takového je přesně to, co dnešní svět potřebuje. Možná jste připravení obvolat svoje známé a přesvědčit místního kněze, ať s vámi takovou akci udělá. Je to nádherné, a my vám strašně fandíme. 

Ale. 

Buďte připravení, že né všem se tenhle koncept bude líbit. Ať už v církvi, nebo lidem mimo ní. Budou lidé, kterým současný řád věcí naprosto vyhovuje (nebo nevyhovuje, ale žijí v přesvědčení, že takto to má být), a kteří podobné akce jako je Hospodin v Hospodě budou považovat za znevážení čehosi nedotknutelného. Budou se snažit vám znepřijemnit život a možná i přinutit vás, ať s podobnými věcmi přestanete. 

I ve světském světě jistě narazíte na řadu překážek. Hospody se vám vysmějí, opilci vám budou pod nohy rozlévat pivo a vykřikovat do kázání, dojde k nedorozumění a nepochopení. S tím vším je třeba do toho jít. Protože kostely jsou jasně ohraničené a bezpečné. Ale svět je tam venku… 

Autor textu:

Ondřej Chrástecký

Příklad scénaře pro mši: